Aktuality

Manuál pro začátečníky

1. PROČ ZAČÍT S GOLFEM - výhody proti jiným sportům
2. CO JE TO GOLF? - principy golfové hry a základní pojmy
3. VÝBAVA - přehled nejpoužívanějších výrazů a potřeb
4. JAK A KDE ZAČÍT? - co je nutné vědět, s čím počítat
5. TRÉNUJTE S PROFÍKEM - co od něj chtít a očekávat, jak trénovat
6. GOLFOVÁ ETIKETA A PRAVIDLA - čeho se vyvarovat a čeho využít
7. ZKOUŠKA GOLFOVÉ ZPŮSOBILOSTI
8. ZÁKLADNÍ POJMY A VÝRAZY

1. PROČ ZAČÍT S GOLFEM

Výhody proti jiným sportům

Golf není kuriozita vyhrazená omezenému okruhu vyvolených, ani sport snobů a zbohatlíků. Je to celosvětově jeden z nejrozšířenějších sportů; ve Skotsku, v Irsku či Spojených státech je golf naprostou samozřejmostí a je masově provozován jako lidová zábava.

Golf je výjimečně relaxační záležitost – představuje velmi přirozený pohyb v krásně upraveném přírodním prostředí. Proto je optimální protiváhou dnešního sedavého životního stylu. Rovnoměrně zatěžuje motorický aparát člověka a ve své rekreační podobě nevyžaduje extrémní jednorázové vypětí a namáhání netrénovaného organismu – golf je proto možno na slušné úrovni provozovat do velmi pozdního věku.

Golf je nekontaktní sport, kdy každý hráč hraje svoji hru svým míčem. Odpadají tak problémy, jež známe například z tenisu, kde stačí nevelký rozdíl v úrovni obou hráčů a hra se pro oba stává utrpením. V golfu to neplatí. Tady ani značný výkonnostní rozdíl není hře na překážku a díky „handicapovému systému“, který je vysvětlen dále, spolu mohou smysluplně hrát a soutěžit i hráči odlišné výkonnosti a věku. Golf je proto velmi vhodný i jako rodinný sport, který umožňuje zábavu a společnou dovolenou všem generacím. A protože je v průběhu hry možné, aby spolu hráči volně komunikovali, je vyhledáván i pro tento jeho společenský charakter.

Golf je silnou motivací pro cestování. Každé hřiště má originální design, vychází z jiného typu krajiny a rostlinstva a před hráče klade nové úkoly. Objevování nových golfových destinací dnes už doslova po celém světě znamená příjemné a nikdy nekončící dobrodružství.

Golf je napínavý a krásný, což pochopily desítky milionů lidí ve všech koncích světa. Je to hra, která rovnou měrou zaměstnává tělo i mysl člověka, jeho fantazii, je to hra, která je založena na přísných pravidlech a silné etice.

Podařená rána a míč, který jsme vyslali k cíli, to jsou silné vjemy, které dokážou okouzlit i zatvrzelé duše. I proto golfu snadno propadnete. Hlavně nepodléhejte dojmu, že je tato oblast nově příchozím uzavřena, že se vůči nim chová nepřátelsky. Golf je přátelská hra a jako takovou ji i vnímejte.

2. CO JE TO GOLF?

Principy golfové hry a základní pojmy

Hřiště

Golf je hra, která se hraje na hřišti s překážkami pomocí holí a míčku podle stanovených pravidel. Cílem je dostat míček do jamky na co nejmenší počet ran a porazit hřiště či soupeře. Standardní počet jamek na golfovém hřišti je osmnáct. Poměrně běžně existují také hřiště devítijamková, kde je možno hrát i regulérní soutěže, pokud se takové hřiště odehraje dvakrát.

Hřiště měří 5-6 kilometrů, ale hráč během hry většinou ujde téměř dvojnásobek. Jednak jsou mezi jednotlivými jamkami přechody a jednak se hledají míče, rozměřují rány atp. Jedno kolo je na 18 jamek, mistrovské soutěže se hrají většinou dvou až čtyřkolově, nejčastěji je po dvou kolech tzv. cut [:kat:] a do závěrečných dvou kol postupuje omezený počet nejlepších hráčů.

Jamka

Základem hřiště je golfová jamka, kdy stejný název je používán jak pro vlastní otvor, kam míček dopravujeme, tak pro celý prostor osmnáctiny hřiště od odpaliště až k jamkovišti (greenu). Golfová hra (kolo) začíná odpalem na první jamce a končí ve chvíli, kdy míček spadne do jamky na jamce osmnácté.

Každá jamka začíná odpalištěm, což je rovné místo s označeným prostorem pro odpal, pokračuje dráhou (fairwayí) a končí jamkovištěm (greenem) s vlastní jamkou, označenou praporkem na tyči. Jamky (dráhy) mají různou délku, většinou od 90 do 550 metrů (viz dále „par“). Hranice hřiště, pokud jamka leží na jeho okraji, je označena bílými kolíky. Označeny jsou vždycky i vzdálenosti k jamce (200, 150 a 100 metrů, někdy i podrobněji).

Odpaliště

Profesionálové, amatéři a ženy mají většinou odpaliště odlišná; profesionálové a výkonnostní golfisté nejvzdálenější (bílé označení), muži mají žluté a dámy červené značení (profesionálky a závodnice modré). Odpaliště je jediné místo, kde si hráč může míček před odpalem postavit na vyvýšené místo – většinou používá podložku (týčko), kterou zapichuje do země, anebo staví na zem.

Dráha - fairway, překážky

Z odpaliště je míč odehráván na dráhu jamky (fairway) s krátce střiženou trávou, na které je míček dobře vidět a ze které se míč relativně snadno zasahuje. Stříhaná plocha často začíná až cca po sto metrech od odpaliště a je lemována o něco výš střiženou travou – semiroughem a roughem. Ten bývá dosti hustý a představuje jednu z překážek, které jsou hráči stavěny do cesty, aby měl hru, pokud chybuje a nehraje přesně, ztíženou.

Kromě roughu patří k překážkám na dráze písečné či travnaté prohlubně (bunkery), vlny, vyvýšeniny a také vodní plochy kolem dráhy (tzv. podélná voda, jež je značena červeně) anebo napříč drahou (příčná voda, značená žlutě), kameny, keře, stromy a lesní porost. Okolí dráhy té které jamky tvoří okolní příroda.

Jamkoviště - green

Greenem jamka končí, má nejkvalitnější, nejhustší a nejkratší travnatý povrch, po kterém se míč pomocí speciální hole kutálí do vlastní jamky. Povrch greenu je různě zvlněn, nebo má dokonce několik stupňovitých úrovní, takže hráč musí dobře odhadnout a v mysli vypočítat předpokládanou dráhu, po které míč k jamce poběží.

Závady

Na rozdíl od překážek může hráč v určitých případech využít úlevu a hrát beztrestně míč spuštěný vedle závady, anebo závadu beztrestně odstranit, aby mu ve hře či švihu nepřekážela (pohyblivá a nepohyblivá závada). Záleží ovšem na tom, zda je závada umělá (chodníky, zábradlí), anebo přírodní (větev, kámen, myší díra).

Driving Range, driving

Cvičná louka s umělými i přírodními odpališti, sloužící tréninku. Součástí jsou cvičné greeny na chipování a na puttování a cvičné bunkery. Část je většinou vymezena pouze na hru z rohoží a část na hru z trávy. Vstup je pro klubové členy, anebo pro členy s uhrazeným poplatkem za hru zdarma, platí se pouze odpálené míče. Na většině drivingů jsou míče sbírány obsluhou a vstup za odpaliště je nebezpečný.

Údery a volba hole

Přestože obecně platí, že hráč švihá pořád stejně a všechno ostatní je ve správné volbě hole, ne všechny údery jsou stejné a založeny na švihu. Hráč většinou ví, kterou vzdálenost tou či onou holí hraje, a její volbu musí přizpůsobit síle a směru větru, reliéfu terénu a rychlosti a povrchu dráhy či greenu.

• Odpal čili drive - úvodní rána na jamce, cílem je dlouhá a přesná rána do zamýšleného prostoru.
• Příhra - rána z fairwaye nebo dobré polohy v překážce, s cílem dosáhnout greenu nebo dobré polohy v jeho dosahu.
• Záchranná rána - z překážky (písek, les, rough) či špatné pozice míče s cílem vrátit se do dobré polohy na fairwayi či dosáhnout greenu s minimální ztrátou ran.
• Chip, pitch, lob - krátké rány z polohy u greenu přes překážku (liší se výškou rány a doběhem míče).
• Putt - finální úder speciální holí (putterem) na greenu, aby se míč pouze kutálel a skončil v jamce.
• Topnutý míč - zasažena pouze horní část míče, výsledkem je přízemní krátká rána.
• Šlajs, húk - rány točící se do strany, většinou v důsledku chybně provedeného úderu.

Par

Každá jamka má stanovenu normu, na kolik úderů ji má hráč zahrát. Tato norma se nazývá „par“. Par jamky má tři možné hodnoty – tři, čtyři nebo pět ran. Jamky potom nazýváme pořadím a parem, např. „jamka číslo pět, par tři“. Běžné je i označení tříparová jamka atd.

Různá čísla parů znamenají odlišný počet ran, kterými máte dopravit míček na green (jamkoviště). Standard předpokládá dva poslední údery (paty) do jamky, kdy se díky speciální holi (putteru) míček kutálí po hladce střiženém trávníku greenu; do normy se potom vejdete s jednou další ránou z odpaliště na paru 3, se dvěma (z odpaliště a z dráhy) na paru 4 a se třemi (z odpaliště a se dvěma z dráhy) na paru 5.

Na paru čtyři, který mívá od dvou set padesáti až přes čtyři sta metrů, hraje golfista za optimálních okolností jednu dlouhou a druhou kratší ránu, než se dostane na green, a pak má opět dva putty na dohrání do jamky. U jamek s parem pět, jejichž délka je až kolem 500 metrů, se dostává hráč na green podle normy třetí ranou. Nicméně dobří hráči dokáží zahrát na green mnohdy již velmi dlouhou ránu druhou – právě tady může špičkový hráč nejsnáze nahrát potřebné údery pod par – výsledky v červených číslech předznamenané znaménkem mínus pak vidíme například při televizních golfových přenosech.

Součet parů všech jamek na hřišti dává par hřiště. Vzhledem k tomu, že jamek par tři a par pět je většinou na hřišti stejný počet a nejvíce bývá parů čtyři, zůstává zachován průměr čtyř ran na jamku – při osmnácti jamkách to znamená výsledek 72, což je také nejrozšířenější par hřišť celosvětově. Někdy však bývá o ránu či dvě nižší, a to i u mistrovských hřišť.

Handicap (HCP, HDC)

Většina golfistů potřebuje více ran, než je norma jamky či hřiště a podle toho, kolik to je v dlouhodobém průměru, mají svůj handicap. Ten se pokaždé odečte od jejich konkrétního výsledku a výsledný počet ran se srovnává s parem hřiště anebo s ostatními hráči (hráč hraje pod par nebo nad par či svůj hendikep). Nejvyšší handicapové číslo je 54, kdo hraje pod nulu (normu), má plusový handicap, kupodivu ne záporný.

Handicapy 1-18 mají i jednotlivé jamky. Někdy vyjadřují obtížnost jamky (HCP 1 nejtěžší), jindy je to pouze číslo, aby bylo možno podrobněji vyčíslovat počty ran k dobru podle handicapu hráče na té které jamce (hráč s handicapem 17 má na jamkách s HCP 1-17 ránu k dobru, na jamce s HCP 18 už žádnou atp.).

Typy her a výsledky

Golf se většinou hraje na rány (u amatérů někdy přepočítávané na tzv. stablefordové body) anebo na jamky. Počet ran (bodů) je netto (po odpočtu hendikepu) anebo brutto (reálný počet bez započítání hendikepu hráče), někdy se uvádí výsledek jako součet ran lomený počtem pod anebo nad par. Například 76/+4 znamená výkon o 4 rány horší vzhledem k normě hřiště 72, 70/-1 je výsledek o ránu pod par 71.

Klasickým typem golfové hry je hra na jamky, kdy na každé jamce vyhrává hráč s nejnižším skóre (netto či brutto). Průběžný výsledek se průběžně uvádí číslem, o kolik jamek hráč vede, celkový výsledek potom poměrem o kolik jamek hráč vedl a kolik jamek zbývalo do konce - celých 18 jamek není nutno dohrávat, pokud už nelze vítězný poměr zvrátit. Například 2 / 1 znamená, že hráč zvítězil na 17. jamce, 2 / 0 či 1 / 0 na 18. jamce, 4 / 3 na patnácté atp.

Při hře na jamky anebo systémem stableford se jamka nemusí dohrávat, pokud hráč už nemůže jamku vyhrát anebo získat nějaké body. Při hře na rány se musí dohrát všechny rány a jamky, jinak je hráč diskvalifikován.

Počítání

Na první pohled vypadá počítání výsledku složitě, ale záleží na pochopení principu. Tím je započtení handicapu hráče a počtu jeho ran na jednotlivých jamkách podle jejich handicapové hodnoty. Na každé jamce má hráč s HCP 54 k dobru 3 rány proti normě jamky, hráč s HCP 36 rány dvě a hráč s HCP 18 ránu jednu. Jak se handicapy hráčů od těchto čísel dolů snižují a handicapy jamek zvyšují, ubývá s každou hodnotou i příslušný počet ran. Věc se ještě komplikuje zaokrouhlením přesného HCP na hrací HCP a to podle charakteristik toho kterého hřiště, ale to už prozatím nechejme stranou.

Příklad: pokud na jamce s parem 4, která má handicapovou hodnotu 15, dosáhnou hráči různé výkonnosti 6 ran, zapíší si hráči s HCP 54-51 tři body, hráči s HCP 50-33 dva body, hráči s HCP 32-15 jeden bod a ostatní už žádný bod nedostanou.

Výsledky, scorecard

Počet ran dosažených na jednotlivých jamkách se zapisuje do tzv. scorecard či skóre karty, lístku s předtištěnými čísly a hodnotami jamek (vzdálenost a handicap). Hráč je povinen započítat každou svou ránu, i nevydařenou, promáchnutou, nebo když do míčku omylem kopne či se míč pohne při cvičném švihu, založení hole anebo při odstraňování větviček či stébel kolem míčku. Také si hráč musí připočíst trestné rány při porušení pravidel nebo v určitých herních situacích.

Při turnaji zapisuje hráč výkon spoluhráče, ale současně odpovídá také za svůj vlastní výsledek, proto výsledkovou kartu před odevzdáním soutěžnímu výboru podepisují hráč a jeho zapisovatel společně.

3. VÝBAVA

Přehled nejpoužívanějších výrazů a potřeb

Ve chvíli, kdy se rozhodnete hrát golf, začnete řešit také otázky golfového vybavení. Základní rada zní: neukvapujte se. Prvotní okouzlení rozmanitostí a efektností golfové výbavy není podloženo ani elementární znalostí a spěch je tady špatným rádcem. Některé informace Vám poskytnou v jednotlivých golfových obchodech, kde již dnes pracuje kvalifikovaný personál, s výběrem vhodných holí může pomoci i profesionál, u kterého trénujete.

Tak jako u každého jiného zboží či sportovního odvětví si může člověk vybrat exkluzivní, tedy drahé, nebo skromnější a přiměřeně tomu levné varianty, jak a kde golf provozovat. Podobně je tomu i s nabídkou golfového vybavení. Nenechejte se odradit řečmi o tom, že do golfu musíte investovat horentní částky. Na začátku nemusí být nákup golfového vybavení. Začít můžete se zapůjčenou holí, můžete si pořídit jen základní půl-set, můžete si koupit hole použité, možností je mnoho. Nevěřte těm, kteří Vás omračují vysokými částkami. Klidně vystačíte řádově s 5 – 10 tisíci korun, aniž byste byli výrazně omezeni.

Trendem a znakem poslední doby zůstává možnost vyzkoušet si golfové vybavení dřív, než si ho odnesete a zaplatíte. Kamenné obchody sice budují koutky se sítěmi a rohožemi, v žádném případě však nemohou konkurovat otevřenému drivingu nebo cvičnému greenu. Můžete si být jisti, že s pomocí profesionála nekoupíte sice hole nejlevnější, ale v každém případě koupíte hole kvalitní, které plně Vašemu švihu vyhovují. Nemusíte tak mít znalosti o úhlech strmosti, švihové rychlosti, flexi či vyvážení, přestože právě tyto atributy tvoří Vaši hru. Především změna používaných materiálů, stejně jako v jiných sportech, zcela pozměnila techniku provedení úderu i délku dosahovaných ran.

Talentovaný samouk sice dokáže s golfem začít, brzy však narazí na nepřekonatelné bariéry. Na věčné cestě za dokonalým úderem je cvičené oko zkušeného profesionála nezastupitelné a jeho rady k nezaplacení.

Základní výbava a výstroj

• Rukavice - používá se jen jedna, pro praváky na levou ruku. Ta zabraňuje protáčení držadla hole ve zpocené dlani a také tvorbě puchýřů
• Boty - mají podrážku přizpůsobenou tak, aby na mokré trávě neklouzala. Důležitou vlastností je prodyšnost a nepromokavost, což každý ocení po pěti hodinách chůze po rozmáčených drahách v deštivém dni
• Oděv - důležité je, aby byl pohodlný, a přitom vás ochránil před nepřízní počasí. Pro běžné užití vystačíte s bavlněnými či plátěnými kalhotami a bavlněným tričkem, případně vestou. Musíme si uvědomit, že golfová hra trvá několik hodin a hráč musí být nachystán na změnu počasí (vyráží v parném odpoledni a přichází navečer), včetně bouřek a přeháněk či chladného větru. Měl by proto v bagu mít ještě minimálně lehkou nepromokavou bundu
• Deštník - golfové deštníky jsou proti běžným civilním větší, konstrukce jsou z lehčených materiálů nepřitahujících blesky a vrchlíky jsou konstruovány tak, aby při silném větru povolily odporu vzduchu
• Pokrývky hlavy: čepice, kšilty - mají hráče uchránit před úpalem a před ostrým slunečním svitem. Jsou z přírodních materiálů a mají utahovací pásku pro přizpůsobení se velikosti hlavy či pevnějšímu nasazení při silnějším větru. Protože se vždy propotí, jejich spotřeba je velká
• Míče - sou opatřeny prohlubněmi (dimply) pro přesnější a delší let. Tréninkové (drivingové) míče mají kolem obvodu barevný pruh, hrací jsou kvalitnější a jednotlivé typy se liší tvrdostí a náplní. Dražší typy jsou měkčí pro lepší a delší kontakt s míčem, dříve se však opotřebují
• Bag - rozlišují se bagy na nošení a na vozíky, mají různé velikosti podle předpokládaného použití, většina z běžně prodávaných je univerzální. Důležitá je nízká hmotnost a variabilnost kapes na všechno, co hráč na hřišti potřebuje. Bag na nošení by měl být vybaven sklápěcími nožičkami, aby při pokládání na vlhkou zem nepromokl, praktické jsou po celé hloubce bagu dělící přepážky zabraňující míchání holí a jejich vzájemnému otloukání.
• Části hole - hlava (spodní část, kterou se udeří míč), krček (spojnice hlavy a násady), shaft (ocelová nebo grafitová násada s různou pružností – S je tvrdší, R měkčí, senior měkčí), grip (zdrsněné gumové či kožené držadlo)
• Putter - hůl na závěrečné doklepnutí míčku do jamky, je nepřeberné množství typů a značek. Dražší modely mají povrch či střed hlavy potažen či vypodložen měkčím materiálem umožňujícím delší kontakt s míčem a tím přesnější úder. Při výběru a oblibě toho kterého typu putteru však často rozhoduje pocit hráče
• Dřeva - hole s kulovitou kovovou hlavou na dlouhé rány z odpaliště nebo z dráhy, mají označení 1 (driver), 3, 5 a 7
• Železa - hole s plochou kovovou hlavou lišící se sklonem, čím nižší číslo, tím nižší a delší ránu vyprodukují, označení mají většinou 3-9
• PW, SW, LW (pitching wedge, sand wedge, lob wedge) - nejkratší železa na krátké přihrávky a hru z písku
• Půl-set - obvykle putter, jedno dřevo (5) a tři železa (5, 7 a PW) v lehkém plátěném bagu, ideální pro začátky nebo trénink

4. JAK A KDE ZAČÍT?

Co je nutné vědět, s čím počítat

Pokud se rozhodujete začít hrát golf, je několik skutečností, které musíte zvážit. První je dostupnost golfu ve vašem okolí. Dnes už je síť golfových hřišť a tréninkových areálů poměrně hustá, z většiny míst v naší republice na některé narazíte do půl hodiny jízdy.

Samozřejmě, nutnost dopravit se na ně autem – už i vzhledem k tomu, že golfové vybavení je rozměrné a má svoji nezanedbatelnou váhu, může být zvláště pro mládež závažnou překážkou.

Počítejte s tím, že golf vyžaduje dostatek času. Otázka peněz, pokud se nedržíme starého rčení, že čas jsou peníze, je až druhořadá. Vytvořit si dostatek času je naprostý základ. Samozřejmě se dá začít sem tam strávenou hodinkou nad pilováním základů techniky a ran, ale všechno to děláte hlavně proto, abyste si užili procházku po hřišti. Pro vaši informaci - jedno kolo golfu (18 jamek) trvá kolem pěti hodin, spolu s cestou na hřiště a zpět to znamená věnovat koníčku pravidelně půlden, aby to vůbec mělo smysl.

Je samozřejmě možné hrát jamek méně, je možné se omezit pouze na trénink na cvičné louce, ale čas hraje vždycky roli. Vyrazit na golf třikrát za sezónu nic neznamená. Taková hra vypadá k ničemu, nepřináší žádné zvláštní potěšení a dotyčný je odsouzen k roli věčného začátečníka.

Klíčový moment

Důležité je naučit se v počátečním stadiu vše základní tak, abychom co nejrychleji byli schopni vyrazit na hřiště, aniž bychom ohrozili sebe nebo ostatní, nikoho nezdržovali, a přitom si hru mohli užít. Bez toho se budete jen trápit, poztrácíte mnoho míčů a seberete pohodu sobě i svému okolí. Golf na rozdíl od jiných sportů je totiž dosti technicky náročný a každý dobrý hráč i po mnoha letech zažívá dny, jako kdyby právě začínal.

I proto je u nás výuka golfu organizována tak, že každý začátečník absolvuje zkoušku, jakési osvědčení, které zaručuje, že hráč není sám sobě, ostatním hráčům ani golfovému hřišti nebezpečný. Golfový míček letící vysokou rychlostí může způsobit těžké zranění, v krajním případě i smrt. Také golfová hůl je nebezpečná zbraň - ocelová hlava na metr dlouhé násadě má vysokou obvodovou rychlost a vědět, kde mám a kde nemám stát, je důležité.

Dostáváme se tedy ke klíčovému pravidlu – nezačínejte sami nebo s někým, kdo k tréninku nemá potřebnou kvalifikaci. Nejlépe je vyhledat nejbližší golfový areál. Ve většině z nich dnes už působí kvalifikovaní trenéři. Dohodněte si hodiny – ceny jsou individuální – obecně se pohybují kolem tří set korun za 30 minut výuky, s trenérem posléze složíte také zkoušku „Osvědčení o golfové způsobilosti“ (dříve tzv. Zelenou kartu).

Kde hrát a trénovat

Česko sice prožívá obrovský golfový boom, od 90. let se téměř zdesetinásobil počet klubů, hráčů a hřišť, ale golf bohužel stále nese punc určité výlučnosti. Limitujícím faktorem je v tomto ohledu dostupnost hřišť (na většinu se bez auta nedostanete) a málo veřejných hřišť (tzv. publicových), na kterých člověk zaplatí a hraje, aniž by musel prokazovat svoji výkonnost, být nějak registrován v klubu atp.

Většina resortů v Česku má poloprivátní respektive klubový charakter, a protože jejich výstavba i následná údržba vyžadují nemalé investice, chce se po hráčích, aby se s některým ztotožnili natolik, že na něm budou hrát a trénovat pravidelně, a tak svým dílem přispějí na zajištění jeho financování. Našinec tedy musí kromě výbavy, tréninku a hry samotné počítat většinou i s úhradou klubového členství, i když to není podmínkou a také jeho cena se v poslední době v mnoha klubech značně snížila. Většinou bude muset sáhnout do kapsy minimálně pro 10-40 tisíc, ale taky třeba pro několikanásobek.

Máme sice přes stovku rovnocenných členů České golfové federace a na šest desítek hřišť, ale jednotlivé kluby a hřiště nabízejí absolutně nesrovnatelný standard či služby.

Od toho se samozřejmě odvíjí také až neskutečný cenový rozptyl. Základní orientaci odhalíte v oficiálním kompletním rejstříku každoročně vydávaném jako „Ročenka ČGF a časopisu Golf“. Všechny informace naleznete samozřejmě i na internetu – z desítek adres je nejužitečnější pamatovat si adresu serveru České golfové federace www.cgf.cz, adresu GC Hluboká www.golfhluboka.cz a adresu golfového portálu časopisu Golf www.golfinfo.cz, který je rozcestníkem nejenom na všechny domácí golfové weby, ale rovněž na všechny zajímavé portály ve světě.

Vyberte si klub podle místa, kde nejčastěji i hrajete

Přestože narazíte na nabídky klubových členství za korunu, je zapotřebí si uvědomit, že nejvíce člověk zaplatí nikoli za jednorázový členský poplatek, ale za pravidelný poplatek za hru, který se platí rok co rok. Volba klubu je pak kromě ceny logicky odvislá od toho, kde člověk hodlá nejčastěji trávit volné chvíle, kam má nejblíže, prostě kde bude nejčastěji hrát.

5. TRÉNUJTE S PROFÍKEM

Co od něj chtít a očekávat, jak trénovat

Golf se stejně jako jiné sporty můžete samozřejmě naučit sami či za pomoci přátel nebo knih, ale každý Vám doporučí zaregistrovat se u svého doktora švihu, kterým by měl být jeden z mnoha českých učících profesionálů. Předejdete tak tomu, že si zbytečně zafixujete chyby, kterých se následně jen těžko budete zbavovat. Proto doporučujeme neškudlit a k místnímu trenérovi minimálně na pár úvodních lekcí zajít. Kromě techniky hry vám totiž poodhalí skutečný význam tajemných golfových výrazů a ještě tajemnějších pravidel. Poradí, jaký typ holí je pro vás nejvýhodnější, jak můžete trénovat doma, čeho se vyvarovat apod.

Profesionálové v jednotlivých klubech jsou samozřejmě taky jenom lidé, takže většinou jsou jejich rady subjektivní – i podle toho, zda současně provozují obchod či mají zrovna něco na prodej, ale vyloženě špatnou radu byste od nich dostat neměli.

Na našich cvičných loukách narazíte jen na samé golfové učitele, sportovního golfistu minimálně na střední evropské úrovni u nás nemáme. Učitelé golfu, kterým se říká PRO, se podle dosaženého vzdělání nyní člení do tří tříd (GP1 - GP3) a cena za lekci jejich výuky (cca 30 minut) se pohybuje od 200 – 500 Kč.

Vaše cesty za začátky, poznáním nebo zdokonalením golfové hry budou nejjistější pod zkušeným dohledem golfového profesionála. Měl by být první osobou, kterou vyhledáte a které budete důvěřovat. Každý správný klubový profesionál by kromě výuky golfu měl svým žákům předávat i základní orientaci o golfové etice a pravidlech. Měl by zvládnout rovněž kvalifikovanou opravu nebo výměnu některé části vašeho vybavení. Nejčastěji se samozřejmě jedná o prasklé gripy nebo zlomené shafty, ale klidně může jít i o změnu vyvážení. Obratem a bez zdlouhavého čekání vám opraví vaši oblíbenou hůl, takže soupeř nebude mít šanci.

Jak poznat správného profíka

Nebojte se na cokoliv zeptat. Za svoji prozřetelnost budete odměněni, protože vaše první kroky nebudou doprovázeny obvyklými pochybnostmi a častými změnami pronásledujícími především samouky. Ovšem i profesionálové jsou různí, a proto přikládáme několik tipů, jak poznáte, že ten váš patří mezi dobré.

• nebojte se předem o všem informovat, obtěžovat určitě nebudete, je to jeho práce a na rozdíl od právníků vám první rozhovor většinou neúčtuje
• správný trenér vás nebude nutit nejdříve do koupě golfových holí, ale naopak v první řadě zjistí vaše dispozice a až následně vám nabídne hole s tou správnou strmostí, tuhostí a švihovým vyvážením
• neočekávejte zázraky, protože jedna lekce nic nespraví. Teprve po 5-6 lekcích zjistíte, o co v golfu vlastně jde a jak dlouhá vlastně před vámi leží cesta
• naopak se zase pro změnu nenechejte zbytečně trápit a nedělejte ze sebe hloupé kavky. Pokud opravdu chcete a profesionála navštěvujete pravidelně cca dvakrát týdně po jedné lekci, musíte základy odpovídající úrovni základní zkoušky zvládnout nejpozději za 3 měsíce. Pokud i potom vám profesionál váhá osvědčení o tom, co vás naučil, vydat, hledejte spíše než v sobě chybu v něm a porozhlédněte se po nějakém jiném
• neobávejte se nového modelu výuky ve skupinkách. Je již prokázáno, že pět spřízněných duší dělá větší a rychlejší pokroky než zarputilý samotář
• mějte na paměti, že nejlepší hráč není vždy nejlepší učitel, spíše naopak. Kluboví profesionálové, dříve než získají licenci, jsou školeni a skládají zkoušky nejenom z golfové hry, ale i z psychologie a fyziologie

Nezapomínejte na to, že golf se ani se sebelepším trenérem nikdy nenaučíte bez vlastního přičinění. Zejména v začátcích je důležité, aby po jedné lekci u profesionála následovalo několik tréninků, kdy sami procvičujete nově nabyté dovednosti. Zvládnutí golfové hry znamená hlavně stovky ne-li tisíce vlastnoručně odpálených míčků a stovky cvičných přihrávek a patů.

Začít hrát golf je prostě o něco těžší, než začít s fotbalem, stolním tenisem nebo rekreačním tenisem. Možná i proto, že se docela často pohybujete ve stejném okamžiku na stejném hřišti s golfisty všech úrovní, ale nesmíte si navzájem překážet a ohrožovat se.

Co má splňovat dobrý profesionál podle PGA Czech

1. dochvilnost
2. trpělivost
3. smysl pro humor
4. nadšení, vstřícnost
5. schopnost pracovat s hráčem jakékoliv výkonnosti
6. schopnost jednu věc vysvětlit různými způsoby
7. vytvořit povzbuzující atmosféru
8. použít vám jasné metody
9. talent, aby tuto metodu přizpůsobil vašim schopnostem
10. schopnost komunikovat

10 pravidel PGA Czech pro Váš úspěch

1. najděte si profesionála PGA
2. mějte časový plán, pracujte zodpovědně na tom, co Vám bylo řečeno
3. soustřeďte se
4. učte se z Vašich chyb
5. uvolněte se, nepospíchejte, udělejte si čas
6. trénujte ty údery, které považujete za těžké
7. stavte si reálné cíle, ne vzdušné zámky
8. mějte dobrou náladu, golf je už dost tak těžký, ještě těžší ho dělají vaše negativní pocity
9. přestaňte s tréninkem, když se cítíte unaveni, vznikají tak špatné návyky
10. zhodnoťte si každou lekci; děláte pokroky?

6. GOLFOVÁ ETIKETA A PRAVIDLA

Čeho se vyvarovat a čeho využít

Etiketa

Podobně jako v tenise se při golfu v průběhu historie ustálily zásady chování a oblékání, které je nutno víceméně dodržovat. Nutno však říct, že dnes už jsou mnohá tabu překonána, jak se liberalizuje společnost, uvolňují se dříve železné zákony. Některé principy také ovlivňuje komerční zájem výrobců. Takže dnes už je možné, aby profesionálové či ženy vstupovali do kluboven společně s klubovými členy, nevyžaduje se striktně tričko s límečkem atp. Řada zásad je však neoddiskutovatelná a na jejich porušení je nazíráno obdobně, jako kdybyste si kupříkladu v divadle či v restauraci hlasitě říhli… A jiné souvisejí s bezpečným a časově efektivním pobytem na hřišti.

Obecné etické zásady

• čtěte pravidla a nepodvádějte
• nevylepšujte si skóre ani polohu míče, nedropujte blíže k jamce
• neohrožujte, neomezujte a nezdržujte ostatní hráče a spoluhráče
• nekažte hru a pohodu ostatním, pomáhejte hledat míče spoluhráčů
• vhodně se oblečte: nenoste klasické džíny a kapsáče, nátělníky a tílka, košile, vytahaná trika, teplákové soupravy, sandály
• pamatujte si, jakým míčem hrajete, nejlépe si každý označte, abyste rozeznali jeden od druhého, pokud jsou stejné značky a čísla
• nehrajte tréninkovými a zašlými míči a před úderem se ujistěte, že je míč váš
• nesahejte na cizí balony a nesbírejte je, pokud by mohly být ve hře
• mějte vždy uhrazeny všechny poplatky a nesnažte se nikde hrát „na černo“

Hlavní zásady chování na hřišti

• nepohybujte se a nemluvte v blízkosti hráče, který se připravuje odehrát míč
• na odpališti neprovádějte ostré cvičné švihy, kterými byste mohli vyseknout řízek
• nestůjte před hráčem ve směru jeho úderu, ani na jamkovišti
• držte tempo s ostatními skupinami hráčů, pokud vidíte, že zdržujete, oželte ztracený míč, nehrajte z každé pozice nebo nedohrávejte za každou cenu každou jamku
• pokud je před vámi volno a za vámi rychlejší nebo méně početná čekající skupina, nechejte je předejít
• nikdy nehrajte, můžete-li před vámi někoho zasáhnout
• varujte ohrožené hráče před možným zásahem či nebezpečím výkřikem „fore!“ /fó/
• na fairwayi vracejte zpět vyseknuté drny
• v bunkeru uhrabejte po odehrání míče písek
• na greenu opravte důlek po dopadu vašeho míče, šetřete okolí jamky a po dohrání vraťte praporkovou tyč do jamky
• na greenu nešlapte do dráhy patu ostatních spoluhráčů, odcházejte, až poslední dohraje

Výtah nejdůležitějších pravidel golfu

Pravidla golfu jsou značně složitá a jednou za několik let k nim dokonce vychází kniha upřesňujících výkladů a rozhodnutí. Jejich dobrá znalost umožňuje hráči využít různých úlev a zlepšit si tak šanci na dobrý výsledek, aniž by naopak riskoval, že si v důsledku jejich nevědomého porušení bude muset přičíst trestné rány, nebo bude diskvalifikován. Pro detailní orientaci je dobré mít oficiální Pravidla golfu neustále při ruce (v bagu). Běžně však vystačíte s tím nejdůležitějším, co uvádíme:

• pořadí ve hře: na odpališti přednost nižší výsledek, ve hře vzdálenější míč
• míč se hraje, jak leží, při založení hole nebo odstraňování volných předmětů se nesmí pohnout
• v písku a vodní překážce (za červeným kolíkem) se nesmí založit hůl a cokoli odstraňovat
• vadí-li mimo překážky v úderu cokoli volného, může se to odstranit; pokud překáží něco umělého a neodstranitelného, může se beztrestně dropovat
• po odehrání míče do autu (bílé kolíky) a při ztrátě míče je nutno s trestnou ranou hrát znovu z téhož místa
• po odehrání míče do vody (červené a žluté kolíky) je nutno s trestnou ranou dropovat v místě, kudy míč vlétl do překážky
• maximální počet hráčů v jedné skupině (flightu) jsou 4
• maximální doba hledání míče je 5 minut, maximální doba odehrání jedné jamky je 15 minut
• dropuje se většinou na dvě hole a ne blíž jamce, nebo kamkoli dozadu po spojnici překážky – jamka (nehratelný míč, vodní překážka)
• není-li jisté, že odehraný míč bude nalezen, odehraje se provizorní míč, kterým se hraje až do chvíle, co je nalezen původní míč
• na jamkovišti mohu zvednout a očistit míč – před tím musím označit jeho polohu (za něj položit minci apod.)
• nesmím beztrestně požádat o radu ani ji poskytnout
• zodpovídám za své skóre a musím si přičíst trestnou ránu při porušení pravidel, nebo pokud to pravidla pro danou situaci požadují

7. ZKOUŠKA GOLFOVÉ ZPŮSOBILOSTI

Před několika lety byl jako doklad minimálního golfového vzdělání a dovedností „úředně“ zaveden pojem Zelené karty – dnes je nahrazen „Zkouškou golfové způsobilosti“. Opravňuje svého držitele ke vstupu na domácí či jiná hřiště a k účasti na rekreačních turnajích.

Zkouška způsobilosti sice není nezbytnou podmínkou spokojeného golfového života, pro vlastní dobro se ale určité výkonnosti snažte docílit – jenom tak budete mít ze hry potěšení. Je to stejné jako s plaváním či lyžováním, bez základních dovedností by vás taky nenapadlo spustit se z kopce či skočit po hlavě do hluboké vody.

Pokud nemáte vysoké sportovní ambice ani zvýšený zájem o účast ve společenských turnajích, můžete slova jako handicap ignorovat a užívat si golfovou hru jen se svou rodinou nebo přáteli. Sami si potom můžete vytvořit vlastní systém vyrovnání, aby zápasy měly náboj až do poslední rány na poslední jamce. Budete mít sice jen omezený počet partnerů do hry, ovšem na druhou stranu si můžete být jisti, že několikahodinový maratón na hřišti strávíte vždy s lidmi, se kterými chcete trávit volný čas, a ne s těmi, které Vám na oficiálních turnajích určí startovní listina (to může být někdy docela náročné).

Co musí adept golfu znát

• kdo má přednost na odpališti
• kde má být na odpališti umístěn míč
• kdy a jak dropovat (voda, nehratelný míč)
• kdy opakovat ránu (aut, les aj.)
• pozice ostatních hráčů na odpališti a jamkovišti
• bezpečná vzdálenost od hráčů hrajících vpředu
• kdy být potichu
• omezení času přípravy a počet cvičných švihů
• umístění golfového bagu v různých fázích hry
• vrácení vyseknutého drnu zpět
• úprava jamkoviště po dopadu míče
• nechodit ve dráze patu
• značení polohy a čištění míče
• obsluha praporkové tyče
• zapisování a počítání výsledků ve sčítacím lístku
• jak a kdy pustit další hráče před sebe
• udržování tempa hry, provizorní míč

Co musí adept golfu umět provést

• pakovaně odpálit míček tak, aby se vznesl a letěl alespoň 100 metrů
• opakovaně přihrát z okolí greenu k jamce, aby míč skončil na greenu, lépe cca do 10 metrů od praporku
• opakovaně vyhrát míč z bunkeru
• opakovaně trefit jamku dvěma putty ze vzdálenosti 3 metrů a jedním z metru
• vnímat okolo stojící a okolo hrající osoby, aby nebyly neohroženy, zraněny, nerušeny a zdržovány
• obejít 9 jamek se ziskem alespoň 9 netto bodů (v průměru na každé jamce vystačit se 3 ranami k dobru)

Poznámka: opakovaně neznamená pokaždé - solidní je 50%

8. SLOVNÍK GOLFOVÝCH VÝRAZŮ

• Albatros výsledek na jamce zahraný o tři údery méně, než je její par
• All-square /ólskvér/ nerozhodný stav (hlavně při jamkové hře)
• Backspin /bekspin/ zpětná rotace míčku vedoucí k jeho rychlému zastavení po dopadu
• Bag /baeg/ vak na hole
• Birdie /bérdy/ výsledek na jamce o jeden úder nižší než je její par
• Birdie card /bérdy kárd/ podrobné rozkreslení jamek s udáním vzdáleností jednotlivých orientačních bodů ke greenu resp. odpališti
• Bogey /bogy/ výsledek na jamce o jeden úder vyšší než je její par
• Break /brejk/ odchylka míče od přímého směru při puttu, způsobená sklonem greenu
• Brutto /bruto/ počet ran, neupravený podle handicapu
• Bunker /bankr/ písková překážka
• Caddie, caddy /kedy/ nosič holí a výstroje
• Carry /kery/ část dráhy, kterou letí míč vzduchem
• Chip /čip/ nízká přihrávka z blízkosti jamkoviště s delším doběhem k jamce
• Chip in /čip in/ přihrávka, po níž míč skončí přímo v jamce
• Chipping green /čipink grín/ cvičné jamkoviště pro trénink přihrávek
• Clubhouse /klabhaus/ klubovna
• CMR Centrální mimoklubová registrace
• Cut /kat/ rozdělení startovního pole podle dosaženého výsledku, v profesionálních turnajích většinou po dvou kolech, na postupující a odstupující, snížení počtu hráčů ve startovním poli
• Dimple /dympl/ prohlubeň v povrchu golfového míče napomáhající jeho aerodynamice
• Dogleg /dogleg/ zalomený tvar jamky, pravý nebo levý
• Double-bogey /dabl bogy/ výsledek na jamce o dva údery vyšší, než je její par
• Drive /drajv/ první dlouhá rána z odpaliště
• Driver /drajvr/ dřevo číslo 1, hůl používaná především při prvním odpalu na jamce
• Driving range /drajvin raendž/ cvičná louka
• Drop /drop/ spuštění míčku na zem (z ruky ve výši ramen)
• Eagle /ígl/ výsledek na jamce o dva údery nižší než je její par
• Entry Fee /entry fí/ vstupní poplatek (do klubu)
• Even Par /ívn par/ výsledek rovný paru hřiště
• Executive course /ekzekjutiv kórs/ krátké hřiště, většinou složené z jamek par 3
• Fairway /fervej/ nízko střižená travnatá dráha, tvoří tvar jamky
• Fee /fí/ poplatek (obecně za hru)
• Flag /fleg/ praporek, který označuje umístění jamky na jamkovišti
• Flight /flajt/ skupina spolu hrajících hráčů (max. 4), termín užívaný hlavně u nás, ve světě se hovoří spíše o „group“
• Fore! /fór!/ výkřik, varování před letícím míčkem nebo jiným nebezpečím
• Four-ball /fórból/ čtyřhra, kdy každý hráč hraje svým míčem
• Foursome /fórsam/ čtyřhra v níž se hráči v každé dvojici střídají ve hře jedním míčem
• Gimmie /gimi/ arovaná rána, v jamkové hře ze vzdálenosti, ze které nelze minout, může jeden hráč druhému prominout provedení úderu, počítá se jedna rána, za přiměřenou vzdálenost se bere většinou délka standardního putteru
• Golf club /golf klab/ golfový klub, resp. golfová hůl
• Golf course /golf kórs/ golfové hřiště
• Green /grín/ amkoviště, nakrátko střižená travnatá plocha, na níž je umístěna jamka
• Green Fee /grín fí/ poplatek za hru na hřišti
• Greenkeeper /grínkípr/ správce hřiště
• Grip /grip/ rukojeť hole
• Halfset /halfset/ poloviční sada holí
• Handicap /hendikep/ zkratka HDC nebo HCP/ – číslo vyjadřující výkonnost hráče (v ČR max. 36), udává přibližně, kolik ran nad normu hřiště by měl hráč v průměru potřebovat k jeho zahrání
• Head PRO /haed pro/ profesionální trenér golfu, hlavní trenér v klubu
• Hole /houl/ jamka
• Hole-in-one /houlinvan/ jamka zahraná na jednu ránu
• Impact /impekt/ okamžik, kdy hůl zasáhne v průběhu úderu míček
• Irons /airns/ „železa“ – jedna ze základních kategorií holí
• Lob /lob/ krátká vysoká rána
• Lob wedge /lob vedž/ hůl se sklonem úderové plochy kolem 60 stupňů, určená k extrémně vysokým ranám
• Marker /márkr/ zapisovatel resp. předmět, kterým označujeme pozici míčku na greenu, markování označení polohy míčku
• Marshall /maršál/ osoba dohlížející na bezpečný a korektní průběh dění na hřišti i mimo turnaje v průběhu běžného hracího dne
• Match play /mač plej/ hra na jamky
• Mulligan /maligen/ při nesoutěžní hře beztrestné opakování rány
• Netto /neto/ výsledek po odečtení handicapu
• 19th Hole /najntýns houl/ tzv. 19. jamka, přeneseně klubový bar
• Out of bounds /aut of baunds/ mimo hranice hřiště, "aut", tedy prostor, z něhož je zakázáno hrát (značení bílými kolíky)
• Par /par/ norma počtu ran pro jamku nebo hřiště (u jamek podle délky v rozpětí tři až pět)
• Pin position /pin pozišn/ umístění jamky na greenu
• Pitch /pič/ vysoká přihrávka s co nejkratším doběhem míčku
• Pitchmark /pičmark/ poškození greenu vzniklé dopadem míče
• Pro shop /pro šop/ prodejna golfových potřeb
• Public course /pablik kórs/ veřejné hřiště
• Putt /pat/ rána většinou na jamkovišti, při níž se míč pouze kutálí po jejím povrchu
• Putter /patr/ speciální hůl pro hraní puttů
• Putting green /pating grín/ prostor sloužící k nácviku puttů, většinou je na něj zakázáno přihrávat (viz Chipping green)
• Rough /raf/ vyšší tráva kolem fairwaye
• Round /raund/ kolo (jedno kolo tvoří osmnáct jamek)
• Sand wedge /send vedž/ hůl pro hru z pískové překážky i k bezprostřední přihrávce k jamce
• Scorecard /skór kárd/ „skórkarta“ – karta pro zaznamenávání výsledků
• Semirough /semiraf/ mezistupeň mezi fairwayí a roughem
• Set sada holí
• Shaft /šaft/ násada hole
• Spikes /spajks/ hřeby na golfových botách, resp. hovorově celé golfové boty opatřené hřeby
• Springler /springler/ postřikovač
• Stableford /stejblford/ systém, kdy hráč je bodově hodnocen za výsledky na jednotlivých jamkách podle svého handicapu a handicapu, resp. indexu jamek
• Stroke /strouk/ rána
• Stroke play /strouk plej/ hra na rány
• Swing /sving/ golfový švih, pohyb těla při odpalu míče
• Sweetspot /svítspot/ místo uprostřed úderové plochy hole, které při zasažení míče využívá optimálně její vlastnosti
• Tee /tý/ 1. stopka, na kterou se pokládá míč při prvním úderu, 2. odpaliště – prostor, ze kterého se odpaluje první rána na jamce
• Tee Time /tý tajm/ startovní čas
• Tripple bogey /tripl bogy/ výsledek na jamce o tři údery vyšší, než je její par
• Water Hazard /vótr haezrd/ vodní překážka
• Wedge /vedž/ krátká hůl s velkým sklonem úderové plochy
• Woods /vúds/ „dřeva“, hole, jejichž hlava má tvar elipsoidu, určené především pro dlouhé rány (běžně čísla 1, 3, 5 nebo 7)
• Yardage book/járdydž buk/ viz Birdie Card